„Už ani nevím, kde jsem k němu přišla,“ svěřila se mi kamarádka, evidentně bojující s nachlazením. „Ale tohle opravdu funguje,“ tvrdila s jistotou.
Jak se připraví?
Velmi jednoduše. Celá hlavička česneku se rozdělí na stroužky, ty se oloupou a pokrájí na drobné kostičky o straně dlouhé 2-3 mm, aby se při pití odvaru daly zachytit před zuby a zůstaly v hrnečku. Tam se nasypou a zalijí se horkou vodou, nechá se odstát a pije se hned, jak česnekový odvar zchladne na poživatelnou teplotu.
Otřásla jsem se, že to musí chutnat příšerně. „Ale vůbec ne, ujistila mě přítelkyně. S česnekovou polévkou taky problém nemáš a tohle je vlastně skoro totéž,“ usmála se, i když nemocná, tak v dobré náladě. „Můžeš tam přidat samozřejmě med nebo citron, ale já to mám nejradši takhle.“ 
Tohle je jen jeden z mnoha receptů proti virózám a nachlazení, který obsahuje česnek.
Proč to funguje?
Samozřejmě díky látkám, které česnek obsahuje, což je především alicin (chemicky diallyldisulfomonooxid). Poprvé byl zkoumán v roce 1944, kdy byly zjištěny jeho antibakteriální (antibiotické), virucidní účinky a fungicidní (protiplísňové). Zabírá tedy na infekce jak bakteriální, tak virové. Štiplavý alicin se v česneku vyvinul jako jeho ochrana proti škůdcům a začíná se syntetizovat a uvolňovat v okamžiku, kdy je narušena buněčná struktura rostliny.
Vedle česnekového odvaru si můžete připravit i další česneková léčiva, sirup nebo tinkturu. Uvádí se, že neplatí jen na virózy a nachlazení, ale také se může uplatnit v léčbě aterosklerózy, při snižování ukládání tuků v cévních stěnách a při snižování krevního tlaku. Má také antitrombotické (protisrážlivé) a antioxidační účinky a osvědčil se i při léčbě infekcí způsobených jinak velmi odolným tzv. zlatým stafylokokem.
Jitka Lenková, obr.: wikipedie, foto: pixabay
